První republika 14.díl – Zpovědní tajemství
Mlčoch jde s nalezeným manžetovým knoflíčkem za Kryštofem, aby si ověřil své podezření. Avšak Kryštof si s oné noci příliš nepamatuje. Přeci jen byl až příliš malý, aby si na něco takového mohl vzpomenout. Je ale rozhodnut udělat cokoliv pro dopadení vrahů svých rodičů. Pod záminkou usmíření se vrací do vily, aby v nestřežený okamžik dům prohledal. Ve chvíli, kdy se mu daří na jedné z fotografii najít Vladimíra se stejnými knoflíčky, má jasno. To samé se dá říci i o Mlčochovi. Posílen o důkaz na fotografii vyráží k Valentům. Všechno ukazuje na Vladimíra jakožto vraha, jediné co mu schází je přímí důkaz. Těch nepřímých indicií má již více než dost. A nyní se mu k nim přidává i výpověď faráře, který ho i navzdory zpovědnímu tajemství přišel informovat o podezření Hedviky. Vladimírovi tak nezbývá nic jiného, než urychlit své pátrání po skutečném pachateli. A v tuto chvíli je jeho jedinou nadějí Toufar. Pokud si někdo vybaví nějakého kamaráda Zelenky schopného něčeho takového, je to on. Svou návštěvou ve vězení mu zachraňuje život. Ještě pár dnů a gangréna by mu přivodila otravu krve. Jen škoda, že jméno jediného Zelenkova kamaráda je slepou stopou. Zmíněný Francek je dávno po smrti. A nejspíše mu vyvstává další problém. Rodinný lékař během ošetřování Toufara zaslechl dotazy směřované na Zelenku. To ho donutilo se zamyslet nad tím, co onu noc viděl. Zelenka tu noc vezl někoho, koho oslovoval Valenta. Vladimírovi nezbývá nic jiného, než doufat, že jen lže. Jinak by to znamenalo, že vrahem je bratr nebo otec.